Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hezký kozy

5. 06. 2011 18:40:35
Procházka před nedělním obědem je fajn. Je fajn v tom případě, že je venku hezky, že máte dobrou náladu a netáhnete s sebou celotýdenní nákup.

Bylo hezky (pokud za ,,hezky“ označíme teplotu kolem 28 stupňů, kdy já osobně nejradši zalezu za žaluzie a dopřávám si Míšu), náladu jsem také neměla nejhorší a pokud nepočítám pár drobných, mobil, klíče, knížku a litr zteplalé vody, netáhla jsem s sebou téměř nic.

V uších Láska od Nat King Colea, na sobě šortky těsně pod zadek a dlouhé triko umožňující větru, aby ovíval mé bříško těžce vypracované svaťákem, každopátečním pivečkem a každodenními nanuky do prostě úžasného tvaru stylu ,,pozor – POHOV!“. Na nose obří muší brýle, které schovají majitele před okolním světem a zároveň mu ukážou okolní svět v nových, paprsky nezkreslených, barvách.

Ve městě jsem zařídila nutné pochůzky (po obchodech s věcmi, které si nemůžu dovolit) a podle míry zaplněnosti – respektive nezaplněnosti – žaludku jsem usoudila, že je čas odebrat se na oběd. Udělám něco pro zdraví, řekla jsem si, nenastoupila do trolejbusu, který by mě dovezl skoro až před vchodové dveře, a vykročila pravou nohou vstříc tomu pohodovému nedělnímu předpoledni.

Nasadila jsem takové tempo, aby mne vznikající proud větru odrazoval zakotvit na nejbližší trolejbusové zastávce a čekat na další trolejbus, a abych zároveň stihla pozorovat okolní svět. Ne, nebudu popisovat okolní přírodu, to, jak se teplý červnový větřík opíral do korun stromů a jak mi veverky, ti malí čiperní tvorečkové, zpříjemňovaly cestu. Já si totiž užívala trochu jiných, i když také přírodních, krás. Nejeden chlapec či muž vyšel totiž přivítat nový den, a protože ten den byl nejen nový, ale i horký, vyšel si ten nejeden chlapec či muž jen tak v kraťasech.

Jako příznivec nových horkých dnů s nejedním chlapcem či mužem v kraťasech, jsem si cestu začala užívat a povzbuzená letními hity z předešlých let, které mi zrovna hrály do uší, jsem přidala do kroku a (vlny) do boků.

Dívka, pochodující vstříc slunečním paprskům, se ovšem nemůže omezit jen na vlnění boků, zvláště, když přeladí přeslazený hlas Enriqua Iglesia na latinskoamerické rytmy. Píseň Djobi Djoba vyzvala i má ramena k tanci! O to víc jsem se do ramen opřela, když jsem si vzpomněla, jaký měla úspěch minulou páteční noc.

Očekávaný sukces se dostavil i dnes. Parta dělníků, kolem níž jsem procházela, byla těmi kreacemi tak unešena, že můj taneční výkon ocenila milým a snad i pravdivým zvoláním: ,,Hezký kozy!“

Z dopoledního výletu jsem si domů tedy donesla krom klíčů, mobilu, drobných, knihy a litru zteplalé vody i úsměv na tváři... a jako bonus pár čerstvých puchýřů!

Křišťálová Lupa 2016
Autor: Kateřina Dufková | neděle 5.6.2011 18:40 | karma článku: 23.88 | přečteno: 4563x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Henrieta Krehaková

Horké prebudenie

Ján ešte ked chodil z Mariou nachadzal v nej láskavu srdečnu ženu bola aj velmi krásna ,miloval ju nielen pre jej krásu ale najma preto aka bola plná porozumenia chápajuca ,chodili spolu rok ,zoznamil sa s nou nahodou hladal jednu

3.12.2016 v 15:44 | Karma článku: 3.15 | Přečteno: 83 |

Jan Jílek

Žijí za své pane ministře, nikoliv z daní

V rámci svého miniseriálu o manipulacích, jsem si vzpomněl na ty dávné časy, kdy jsem říkal: „Mě nezajímá, jestli firma, stát má peníze. Jestli mě něco zajímá, tak jedině to, zda a kolik peněz má já.”

3.12.2016 v 9:09 | Karma článku: 32.44 | Přečteno: 1006 | Diskuse

Vlastík Fürst

Ještě máme šanci ...

Blahobyt. Kolik civilizací už má na svědomí. Dobré bydlo a pocit, že se nám nemůže nic stát, to je kombinace, která stojí za zmizením mnoha kultur v minulosti.

3.12.2016 v 7:10 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 233 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Můj život s Marií

Mám ráda mariánská místa, na jednom z nich jsem i něco velmi krásného zažila. Byla to jen chvíle, přesto se sem alespoň v myšlenkách vracím. A snažím se pochopit. I když prostor pro tajemství tu vždy byl, je a určitě i bude.

2.12.2016 v 17:55 | Karma článku: 5.94 | Přečteno: 151 | Diskuse

Karel Ábelovský

Cenzura bez cenzury, s cenzurou - o cenzuře

... můžete ji skloňovat jak chcete, jak se vám hodí? Těžko. I pro skloňování existují pravidla, dokonce pro psaní existují pravidla - mám řvát, že si můžu psát jak chci? No to asi mohu, ale velmi pravděpodobně budu

2.12.2016 v 13:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2845
Dobrý podvečer, jsem studentka posledního ročníku gymnázia. Už odmala ráda čtu - knihy, noviny, časopisy jako Respekt, Reflex, Epocha. A snad i to mne přivedlo k psaní. Slohy jsem mívala vždy na výbornou a ráda jsem si psávala ,,do šuplíku". Pero mi z ruky sebrala až střední škola, kde jsou před úvahami, esejemi či fejenoty upřednostňovány zápisy, výpisky a krátké věcné odpovědi v písemkách. I přes to mírné zakrnění se hlásím na žurnalistiku (v kombinaci s jinými obory) na vysoké školy.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.