Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hezký kozy

5. 06. 2011 18:40:35
Procházka před nedělním obědem je fajn. Je fajn v tom případě, že je venku hezky, že máte dobrou náladu a netáhnete s sebou celotýdenní nákup.

Bylo hezky (pokud za ,,hezky“ označíme teplotu kolem 28 stupňů, kdy já osobně nejradši zalezu za žaluzie a dopřávám si Míšu), náladu jsem také neměla nejhorší a pokud nepočítám pár drobných, mobil, klíče, knížku a litr zteplalé vody, netáhla jsem s sebou téměř nic.

V uších Láska od Nat King Colea, na sobě šortky těsně pod zadek a dlouhé triko umožňující větru, aby ovíval mé bříško těžce vypracované svaťákem, každopátečním pivečkem a každodenními nanuky do prostě úžasného tvaru stylu ,,pozor – POHOV!“. Na nose obří muší brýle, které schovají majitele před okolním světem a zároveň mu ukážou okolní svět v nových, paprsky nezkreslených, barvách.

Ve městě jsem zařídila nutné pochůzky (po obchodech s věcmi, které si nemůžu dovolit) a podle míry zaplněnosti – respektive nezaplněnosti – žaludku jsem usoudila, že je čas odebrat se na oběd. Udělám něco pro zdraví, řekla jsem si, nenastoupila do trolejbusu, který by mě dovezl skoro až před vchodové dveře, a vykročila pravou nohou vstříc tomu pohodovému nedělnímu předpoledni.

Nasadila jsem takové tempo, aby mne vznikající proud větru odrazoval zakotvit na nejbližší trolejbusové zastávce a čekat na další trolejbus, a abych zároveň stihla pozorovat okolní svět. Ne, nebudu popisovat okolní přírodu, to, jak se teplý červnový větřík opíral do korun stromů a jak mi veverky, ti malí čiperní tvorečkové, zpříjemňovaly cestu. Já si totiž užívala trochu jiných, i když také přírodních, krás. Nejeden chlapec či muž vyšel totiž přivítat nový den, a protože ten den byl nejen nový, ale i horký, vyšel si ten nejeden chlapec či muž jen tak v kraťasech.

Jako příznivec nových horkých dnů s nejedním chlapcem či mužem v kraťasech, jsem si cestu začala užívat a povzbuzená letními hity z předešlých let, které mi zrovna hrály do uší, jsem přidala do kroku a (vlny) do boků.

Dívka, pochodující vstříc slunečním paprskům, se ovšem nemůže omezit jen na vlnění boků, zvláště, když přeladí přeslazený hlas Enriqua Iglesia na latinskoamerické rytmy. Píseň Djobi Djoba vyzvala i má ramena k tanci! O to víc jsem se do ramen opřela, když jsem si vzpomněla, jaký měla úspěch minulou páteční noc.

Očekávaný sukces se dostavil i dnes. Parta dělníků, kolem níž jsem procházela, byla těmi kreacemi tak unešena, že můj taneční výkon ocenila milým a snad i pravdivým zvoláním: ,,Hezký kozy!“

Z dopoledního výletu jsem si domů tedy donesla krom klíčů, mobilu, drobných, knihy a litru zteplalé vody i úsměv na tváři... a jako bonus pár čerstvých puchýřů!

Autor: Kateřina Dufková | neděle 5.6.2011 18:40 | karma článku: 24.18 | přečteno: 4564x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Vlasta Fišrová

Jaké to je vyhrát cenu za radniční zpravodaj

Tady můžu být dost osobní, my blogeři takoví jsme. Tříbíme si tu svoje osobní postoje, píšeme o životě. A že ten život ale přináší příběhy. Není to žádná červená knihovna, je to mnohem zajímavější a pestřejší. Baví mě to náramně.

29.4.2017 v 8:39 | Karma článku: 3.64 | Přečteno: 89 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Den s prezidentem

Přijel jsem do Egypta, tentokrát ale nikoli kvůli korálovému moři, abych doplnil svou podvodní koleci rudomořské fauny. Měl jsem tu čest setkat se s prezidentem.

29.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 5.82 | Přečteno: 198 | Diskuse

Zdeňka Staňková

Šrouby se utahují (už dlouho a nejen ve vzdělávání)

Poslední měsíce se objevuje téměř každý týden další zpráva o tom, co si zase na MŠMT vymysleli úžasného. Jednou ze skutečných lahůdek je povinné předškolní vzdělávání.

27.4.2017 v 18:15 | Karma článku: 31.23 | Přečteno: 2830 | Diskuse

Jana Horáčková

Báseň je šepot duše.

Co je báseň? Ozdoba všedního dne. Objeví se tiše a jako motýl lehce usedne na naše rameno. Odhaluje nám krajiny v nás i kolem nás svým osobitým a poetickým jazykem.

27.4.2017 v 11:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 | Diskuse

Ilona Ubryová

Penzion

Dnes nic neřeším. Venku je pršavo a všichni bědují, namísto aby byli rádi, že déšť zalije zem. Sedím v noře a jen pozoruji, jak se lesknou střechy. Cvakot kapek o parapety mě naplňuje klidem při pomyšlení, že sedím v suchu a teple

27.4.2017 v 6:30 | Karma článku: 7.85 | Přečteno: 304 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2845
Dobrý podvečer, jsem studentka posledního ročníku gymnázia. Už odmala ráda čtu - knihy, noviny, časopisy jako Respekt, Reflex, Epocha. A snad i to mne přivedlo k psaní. Slohy jsem mívala vždy na výbornou a ráda jsem si psávala ,,do šuplíku". Pero mi z ruky sebrala až střední škola, kde jsou před úvahami, esejemi či fejenoty upřednostňovány zápisy, výpisky a krátké věcné odpovědi v písemkách. I přes to mírné zakrnění se hlásím na žurnalistiku (v kombinaci s jinými obory) na vysoké školy.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.