Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hezký kozy

5. 06. 2011 18:40:35
Procházka před nedělním obědem je fajn. Je fajn v tom případě, že je venku hezky, že máte dobrou náladu a netáhnete s sebou celotýdenní nákup.

Bylo hezky (pokud za ,,hezky“ označíme teplotu kolem 28 stupňů, kdy já osobně nejradši zalezu za žaluzie a dopřávám si Míšu), náladu jsem také neměla nejhorší a pokud nepočítám pár drobných, mobil, klíče, knížku a litr zteplalé vody, netáhla jsem s sebou téměř nic.

V uších Láska od Nat King Colea, na sobě šortky těsně pod zadek a dlouhé triko umožňující větru, aby ovíval mé bříško těžce vypracované svaťákem, každopátečním pivečkem a každodenními nanuky do prostě úžasného tvaru stylu ,,pozor – POHOV!“. Na nose obří muší brýle, které schovají majitele před okolním světem a zároveň mu ukážou okolní svět v nových, paprsky nezkreslených, barvách.

Ve městě jsem zařídila nutné pochůzky (po obchodech s věcmi, které si nemůžu dovolit) a podle míry zaplněnosti – respektive nezaplněnosti – žaludku jsem usoudila, že je čas odebrat se na oběd. Udělám něco pro zdraví, řekla jsem si, nenastoupila do trolejbusu, který by mě dovezl skoro až před vchodové dveře, a vykročila pravou nohou vstříc tomu pohodovému nedělnímu předpoledni.

Nasadila jsem takové tempo, aby mne vznikající proud větru odrazoval zakotvit na nejbližší trolejbusové zastávce a čekat na další trolejbus, a abych zároveň stihla pozorovat okolní svět. Ne, nebudu popisovat okolní přírodu, to, jak se teplý červnový větřík opíral do korun stromů a jak mi veverky, ti malí čiperní tvorečkové, zpříjemňovaly cestu. Já si totiž užívala trochu jiných, i když také přírodních, krás. Nejeden chlapec či muž vyšel totiž přivítat nový den, a protože ten den byl nejen nový, ale i horký, vyšel si ten nejeden chlapec či muž jen tak v kraťasech.

Jako příznivec nových horkých dnů s nejedním chlapcem či mužem v kraťasech, jsem si cestu začala užívat a povzbuzená letními hity z předešlých let, které mi zrovna hrály do uší, jsem přidala do kroku a (vlny) do boků.

Dívka, pochodující vstříc slunečním paprskům, se ovšem nemůže omezit jen na vlnění boků, zvláště, když přeladí přeslazený hlas Enriqua Iglesia na latinskoamerické rytmy. Píseň Djobi Djoba vyzvala i má ramena k tanci! O to víc jsem se do ramen opřela, když jsem si vzpomněla, jaký měla úspěch minulou páteční noc.

Očekávaný sukces se dostavil i dnes. Parta dělníků, kolem níž jsem procházela, byla těmi kreacemi tak unešena, že můj taneční výkon ocenila milým a snad i pravdivým zvoláním: ,,Hezký kozy!“

Z dopoledního výletu jsem si domů tedy donesla krom klíčů, mobilu, drobných, knihy a litru zteplalé vody i úsměv na tváři… a jako bonus pár čerstvých puchýřů!

Autor: Kateřina Dufková | neděle 5.6.2011 18:40 | karma článku: 22.44 | přečteno: 4562x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Jaroslava Indrová

Co udělat proto, aby stáří bylo snesitelné

V jednom malém městečku stojí dům s pečovatelskou službou pro seniory. Bývalý internát, dnes domov pro desítky starých lidí, kteří nechtějí žít osamoceně, ale stále jsou schopni se o sebe - aspoň částečně postarat.

29.7.2016 v 18:59 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 117 | Diskuse

Jan Jílek

Práce šlechtí člověka, důchodce se neleká

Díval jsem se včera na „Singing in the rain”. Byl jsem nadšený z toho filmu, vlastně nikdy jsem ho neviděl, jen jsem z něj znal ústřední písničku.

29.7.2016 v 11:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 385 | Diskuse

Vlastík Fürst

Přítel říká i nepříjemnou pravdu

            Nedávno jsem narazil na zajímavý citát, jehož autorkou je Božena Němcova: „Upřímný přítel je ten, kdo tě napomene, kdo ti řekne pravdu do očí; toho si važ!“

29.7.2016 v 6:10 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 315 | Diskuse

Ivana Roubová

Všechno vím nejlíp

A taky všechno nejlíp umím a zvládám. Radši se obětuju, než aby to někdo jinej udělal blbě. Na nikoho se nemůžu spolehnout, a co si sama neudělám, to nemám. A to je nejhorší vlastnost, kterou mám a kterou si dokonce uvědomuju. 

29.7.2016 v 0:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 230 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Od vývoje ,,multikulti“ k výrobě populus European. Či možná směně jen. Kus za kus?

 Plus minus autobus. Na začátku levná síla. Časem však spíš zbytečnou se stala. Však potomky tu zanechala. A tudíž vhodné ,,podhoubí“. Však jaksi se to nesnoubí. S dneškem. To neodstraní se. Ani postřikem, ale ani ,,peškem".

28.7.2016 v 19:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 618 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2844
Dobrý podvečer, jsem studentka posledního ročníku gymnázia. Už odmala ráda čtu - knihy, noviny, časopisy jako Respekt, Reflex, Epocha. A snad i to mne přivedlo k psaní. Slohy jsem mívala vždy na výbornou a ráda jsem si psávala ,,do šuplíku". Pero mi z ruky sebrala až střední škola, kde jsou před úvahami, esejemi či fejenoty upřednostňovány zápisy, výpisky a krátké věcné odpovědi v písemkách. I přes to mírné zakrnění se hlásím na žurnalistiku (v kombinaci s jinými obory) na vysoké školy.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.